Ze severské krimi jsme snad úplně zpitoměli!

Milujeme severskou krimi asi tak, jako jsme se zamilovali do cyklistiky, kterou jsme vystřídali za běhání. Kam se člověk podívá, „všichni“ běhají. Když se podívá na druhou stranu, „všichni“ čtou severskou krimi. Jsme tím tak pohlceni, že už nemáme nejmenší tušení, proč to vlastně běháme a proč ty severské krváky ještě čteme.Pokračovat ve čtení →

Motivační diář A Cup of Style

Minulý týden pokřtily holky z A Cup of Style svůj zbrusu nový motivační diář pro rok 2017. Takže pokud plánovač ještě nemáte, případně pokud Vás už nezaujal diář Dary Rolins, máte před sebou znamenitý kousek. Diář je samozřejmě určen hlavně pro publikum známých blogerek, tedy pro věkovou skupinu 13-25, tudíž jej můžete použít i jako vánoční dárek pro teenagery.

dsc_0186

Lucie s Nicole si ho původně navrhly samy pro sebe, ale pak zjistily, že by to byla škoda. Proto do něj přidaly motivační tipy pro každý měsíc a spolu s nakladatelstvím Slovart jej vydali. O jednoduchou, ale pěknou grafiku se postarala Bára z Atelijeur Půda.

Diář poskytuje hodně prostoru pro poznámky a plánování. Prostě jako stvořený pro všechna děvčata, ale nenechte se mýlit, už ho mají i chlapci.

dsc_0247

Nicméně popravdě, ten diář není zas tak důležitý. Co na autogramiádě bylo nejlepší, to byly holky. Lucie i Nicole jsou pohodové studentky, které si na nic nehrají. Své fanoušky mají rády a váží si jich, takže se ochotně fotily se všemi, kdo jen chtěl a nezapomněly ani pochválit outfity lidem z publika. A Cup of Style se prostě nezapře a to je moc fajn 🙂

dsc_0175

dsc_0180

Rok 2017 ovládne Nesbo

Asi už jste v posledních čtrnácti dnech zaslechli, že začátkem května 2017 vyjde 11. díl s HarryHolem. Bude se jmenovat Žízeň a dvorní překladatelka norského spisovatele Kateřina Krištůvková už má román přečtený. Nakladatelství Kniha Zlín slibovalo, že o posledním románu odtajní co nejdříve trochu více, ale popravdě, žádná hitparáda to není. Zatím je vše opředeno velkým tajemstvím. Přesvědčit se můžete sami: Kateřina Krištůvková o nové holeovce.Pokračovat ve čtení →

Čtenáři z Broken Wheel doporučují – se neberou vážně

Čtenáři z Broken Wheel doporučují je kniha, která vyšla těsně před létem, nejspíš, aby všechny vášnivé čtenáře mírně povozila a dopřála jim ten luxus, zase se začíst do příběhu, který by rád byl opravdový, ale vy přitom víte, že ve skutečnosti je knižně knižní. Ono taky, který dospělý chlap by si se zájmem pročítal Brigite Johnsonovou nebo kdo by vám v dnešní době povolil rozprodat majetek někoho jiného. Pokud si ale chcete vychutnat pohodovou, téměř pohádkovou knihu o knihách a o vztazích lidí na malém, téměř zapomenutém místě, nesmíte se brát zase až tak vážně.

Kniha vypráví příběh dvou žen. Mladé Sáry, která žije ve Švédsku a pracuje na půl úvazku v knihkupectví a pětašedesátileté Amy, která pobývá v Broken Wheel v Iowě. Obě se poznají přes internetový knižní bazar a postupně si začnou kromě knih vyměňovat také dopisy o svém životě. Téměř po dvou letech komunikace Amy Sáře navrhne, aby se přijela za ní podívat na prázdniny. Sára tou dobou přichází o práci a tak se dlouho nerozmýšlí a na turistické vízum přijíždí do Ameriky. Hned po příjezdu se ale dozvídá, že Amy zemřela. Obyvatelé Broken Wheel ji nechají bydlet v domě staré paní a i přes svůj svérázný přístup se o ní starají, jak nejlépe mohou. Sára má nejprve v úmyslu uzavřít se do světa knih, ale postupně poznává lidi, o kterých jí Amy vyprávěla ve svých dopisech a stává se právoplatným členem malého v kukuřičných polích ztraceného městečka. Aby byla něčím přínosná, rozhodne se v Broken Wheel otevřít knihkupectví. Svým spontánním činem vrací městečku aspoň něco málo z jeho zašlé slávy a svým způsobem pomůže vzniku zajímavým vztahům mezi jeho obyvateli. Ani Sára nezůstává stranou.

To by v tom byl čert, aby se v knize neobjevila láska. Výhodu knihy ale je, že nemáte procit trapnosti od začátku až do konce. Naopak, docela si to užíváte. A co si hlavně užíváte, neřešíte žádné běžné lidské starosti. Já přijet do nějakého vzdáleného městečka někde v Americe, kde znám jediného člověka a po příjezdu se dozvědět, že je mrtvý, tak vezmu nohy na ramena a zdrhám. Ovšem hlavní hrdinka, ta ne. Ta se ubytuje v baráku nebožky, nechá se sousedy vozit po okolí, otevře si krámek opět dříve patřící nebožce a pak ještě prodává její knihy. Nejsou zde žádní potomci bažící po majetku, žádné právní spory o knihy, ani nikdo z okolí jí nic nezávidí. Naopak, ještě si skoro za nic nechtějí nechat platit. Jediné, v čem je zakopán pes a co se v knize řešit prostě bude je končící vízum, které, světe div se, by ovlivnilo celé Broken Wheel.

Zkrátka, jak už jsem psala, je to kapku naivní, ale ne trapný příběh. Strašně ráda jsem se jím nechala strhnout. Je totiž hrozně prima, když si můžete snít spolu s knihou. Takže za mě jo, jděte do toho :-))