Rozkazy z Berlína

Slyšeli jste už něco o Rozkazech z Berlína? Ne? A jméno Simon Tolkien znáte? Jestli vám jméno nic neříká, určitě musíte znát aspoň příjmení. A ano, je to to správné příjmení. Simon Tolkien je vnuk autora Pána prstenů a nejspíš vás překvapí stejně jako mě.

Simon Tolkien si narozdál od svého dědečka nelibuje v jiných světech. Stojí více nohama na zemi a ve svém díle čerpá z minulosti. Ne až tak dávné minulosti. Vrací se do období 2. světové války, do Anglie. Londýn je pravidelně bombardován Němci a Hitler věří, že pokud se mu podaří odstranit ministerského předsedu Winstona Churchilla, uzavře Anglie s Německem mír. A má na to dobrý plán, přímo v srdci britské MI6.

Bývalého šéfa MI6 Alberta Morrisona někdo shodí přes zábradlí na chodbě před jeho londýnským bytem v době, kdy jsou všichni schováni v krytech, jelikož Londýn je právě bombardován. Jediný, kdo kromě Alberta není ještě schovaný, je jeho dcera Ava. Právě ona je svědkem toho, jak tělo jejího otce přistane na zemi pár kroků od ní. Ona je také jediným svědkem, že nešlo o nešťastnou náhodu, ale že byl její otec zavražděn. Ve tmě se jí ovšem nepodaří rozeznat prchajícího útočníka.

Na místo činu jsou přivoláni dva detektivové Scotland Yardu. Inspector Quaid a mladý detektiv Trave. Zatímco Quaid je přesvědčen, že Morrisonova smrt má jednoduché vysvětlení, Trave si není až tak jistý a rozhodne se případu věnovat více, než by bylo jeho nadřízenému příjemné.

Kniha začíná velmi pozvolna mimo Londýn. Možná až poněkud dlouhé a zavádějící jsou úvodní pasáže věnované Hitlerovi a jeho pravé ruce Reinhardu Heydrichovi. Po necelých sto stránkách získá však děj úplně jiný spád, než jaký by čtenář očekával na začátku.

V další části už se děj přesouvá do Londýna. I když se do Německa autor ještě několikrát vrací, nikdy už ne na příliš dlouho, ale jen tak, jak je pro děj nezbytně nutné, což knize přidává na napětí.

Simon Tolkien líčí bombardování Londýna velmi sugestivně, stejně jako zajímavosti ze života historicky známých osobností. Je znát, že se autor v moderních dějinách vyzná. A hlavně dokáže do děje zabudovat mnoho maličkostí a detailů, které knize dodávají na zajímavosti. Čtenář by snadno mohl uvěřit, že román je rekonstrukcí skutečné události.

Velmi příjemná je dějová linka románu. V momentě, kdy má čtenář pocit, že je znám viník vraždy Alberta Morissona a děj se blíží ke svému nevyhnutelnému konci, začíná příběh další, stejně napínavý.

Román není založen na tom, že by čtenář netušil, kdo je vrahem bývalého šéfa MI6, od poloviny knihy je to poměrně jasné, nicméně autor staví na pohnutkách, které vedly člověka k takovému činu, a na drobnostech, které často rozhodují o vině a nevinně. Mezi těmito pojmy je jen tenká hranice. A válečná situace se vymyká současnému chápání, kde by bylo vše jen jednoznačně černé nebo bílé. Často je poukazováno na to, že kontrast dobra a zla má Simon Tolkien se svým dědečkem ve svých knihách společný.

Rozkazy z Berlína jsou rozhodně příjemným čtením, zvlášť po nekončícím přílivu severské krimi. Přestože se autor opírá o dobová fakta, není nutné znát válečnou historii dopodrobna. Naopak je milé nechat se dějem jen tak unášet.

Výsledek obrázku

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *